od:Katky
15 metrů od nás, si někdo za tu dobu, co jsem byla v sauně rozložil stan! Ale né, že ňákej malej, je to stan jak kráva!!! Má velkou předsíň a dvě ložnice, je to takovej ten rodinej stan. Ale kolem něj je ticho, hmm a auto tady nemaj, tak přišli buď pěšky - ale to asi těžko, páč kdo by se sem s tím tolik kiláků tahal že, a nebo museli přijet po řece, to se mi zdá reálnější. Nejspíš to budou ňáký trempové (hehe), nebo kdo, asi si mysleli, že tady nikdo nejni, a proto jim neva, že maj stan blízko nás páč kdyby o nás věděli, tak jdou tábořit někam jinam.
Tak nad tím tak chvíli uvažuju a když trochu popojdu, uvidím jejich docela prostornou kanoy, která je vedle stanu - aha, takže sem přece jen asi připluly mno=) Víc to nezkoumám a radši jdu zpátky dovnitř. Vylezu po schodech nahoru a jdu do ložnice. Majda nespí, sedí na posteli a něco trapčí s mobilem v ruce (jak typický pchá)
"Hej Ket, kde jsi ty woe, doufám aspoň, že si udělala něco k jídlu." "To určitě, na jídlo ti seru, vem si müsli a mlíko, toho tady je asi 50 krabic." zašklebím se. Majda chce něco namítat, ale já jí řeknu:"Hele Meg, neřeš teď žaludek a poslouchej mě jo? No nebo radši se koukni sama" A už táhnu kámošku za ruku na balkon a ukážu jí na ten drzej stan, co se tu objevil.
"Co to je?" zeptá se Majda nechápavě. "ježiš Meg, si nikdy neviděla stan bo co?" "Ale jo, viděla, ptám se, co dělá tady?" "Co já vím, jsem byla asi hoďku v sauně a tohle se tady zatím objevilo." "A víš, kdo to je?" "Co já vím, neznám tady každýho stanaře, mě se neptej." "A köho teda?" "Hele víš co Majdo? Jdem to obhlídnout." povídám na to. "Okey, ale nejdřív se musím něčeho najíst." Majda se šla dolů nasnídat, zatímco já jsem si v koupelně namalovala voděodolnejma šminkama celej xicht;) Oči jsem tentokrát orámovala tmavě zelenou tužkou a k tomu jsem si dala hnědý stíny, nakonec ještě řasenku.
Když jsem hotová, vezmu si na sebe bílí tílečko fish bone,přez to ještě jedno ale černý, síťový, na krk si dám řetízek, mno spíš řetěz, kterýmu říkám vojenskej (protože je to takovej ten, co nosí vojáci ve filmech se svojí jmenovkou) a nakonec na sebe nasoukám černý tříčtvrťáky s nápisek na zadku "Do not enter" (pcha to je super kýč).
Když jsem se sebou jakž takž spokojená, vylezu z koupelny a jdu do ložnice, kde už je Meg a přemýšlí co si oblíknout. "Hele co si mám vzít?" Ptá se mě a váhá mezi růžovým a zeleným tričkem. "Rozhodně to zelený." řeknu jí a když mě poslechne, jdu se dolů napít capucina. Za deset minut sejde dolů i Megi a shání se po něčem k pití, nakonec si vezme čaj, a už jdeme ven před chatu. Meg jde za mnou, když v tom si všimnu, co má v ruce. "Hele na co máš kuwa ten nůž?" nemůžu z ní, "Hele Ket nesměj se, co když to jsou ňáký úchylové!!" Nakonec kámošku přesvědčím, aby přece jen ten nůž schovala a už jdem.
Stan se ani nepohnul, za tu dobu co jsme byli vevnitř (né že bych čekal že zmizí, jen jsem tím myslela, že je kolem něj pořád mrtvo, takže jeho majitelé šli asi na průzkum, nebo jsou vevnitř.) "Hele Meg risknem to? Mam tam vlízt?" ptám se, když stojíme před stanem. "Já nevím, není to blbý? co když je někdo vevnitř!" "No kdyby tam byli, tak by nás asi slyšeli a vylezli by ne?" říkám Majdě, když váháme jestli máme jít dovnitř. "A stejně si myslím, že tam nikdo není, asi šli pryč, bo co." "Takže ty tam fakt jako jdeš jo?" ptá se mě Megi. "Jasně" řeknu jí a chystám se rozepnout stan. "Počkej, to je vniknutí do cizího majetku!"..."Tak hele za prvý, já se jen chci kouknout jestli tam někdo je, páč ten stan je na našem pozemku a za druhý už nekecej a pomoz mi. A už sahám po zipu od stanu, když vtom se zip otvírá zevnitř, když je už rozepnutej úplně, kouknu se na kámošku, která je úplně hotová z toho, co vidí. Očividně není schopná slova a tak se jí zeptám:"Kurva Meg co ti tady dělaj?!"
"Ve stanu totiž stojí dvojčata Kaulitzovi v celé své ehm "kráse" jestli se to tak dá říct. Ti dva tupci se na sebe podívaj a pak řekne Tom:"Jéé ahoj holky, vy ste z tý chaty tady?"..."Jó to jsme, ale co vy tady kurva chcete? Tohle je náš plac" ujistím je a zdůrazním slovo NÁŠ, abych těm dvěma ukázala, že se neposeru z toho, že tady jsou. Na to mi Bill odpoví:"No my jsme nevěděli, že tady někdo je, kdyby jsme o vás věděli, tak bysme sem nešli, našli bysme si místo na stanování někde jinde u břehu." Bill se podívá na Meg, jestli mu na to nechce něco říct (beztak po ní pořád čumí, pako jedno) ale ta je ještě pořád neschopná slova, tak na to já řeknu:"To je sice hezký, ale teď už o nás víte, takže můžete začít balit jo?" Když tohle Megi uslyší, trochu se vzpamatuje a řekne:"Počkej přece je nevykopnem, když už maj rozloženej stan, jim to určitě dalo hodně práce, né kluci?" "Jasně" řekne Tom a čumí se přitom na mě, jak by viděl Angelinu Jolie bo co. "Co čumíš?" řeknu Tomovi, kterej hned uhne pohledem jinam.
"Heke víte co, klidně si tady zůstaňte, když myslíte, že to tu s námi vydržíte" uchichtnu se ještě když s Megi odcházíme. "Ale zapamatujte si jedno, já nejsem váše fanynka!".......Majda na mě zírá, jak kdybych je snad zabila nebo co. "Co je?" řeknu, když jsme v chatě. "Nic, ale taky si na ně mohla bejt milejší!" "Tak hele, já nepatřím k jejich fanklubu a doufám, že teď se z nich neposereš a nebudeš nám kazit prázky tím, že za nima budeš pořád lízt! Jsi tady totiž se mnou víš?" "No jo prosimtě, ale neměla si k nim bejt tak nespravedlivá, vždyť si jim ani šanci nedala!" "Hele dovolila jsem jim tady zůstat a to jenom kvůli tobě a za to bys mi měla bejt vděčná. A hele víš co? Dost keců jo nebudu ztrácet čas tím, že se o nich budu s tebou hádat. A dělej, oblíkni se do neoprenu a vem si vestu, když poplujem dolů po proudu asi 2 km, tak tam je takovej splávek a dneska ho sjedem." zazubím se na Majdu, která už nic nenamítá a jde.
Za půl hodiny už jsme před chatou a chystáme si kayak. Meg si utahuje vestu a já kontroluju kayak, jestli je všechno OK. Když se kouknu ke stanu těch individů, zjistím že ke mně míří Tom. Panebože co zas chce to pako, řeknu si, odpověď se mi dostane vzápětí:"Ahoj, můžu ti ňák pomoct?" "Ne díky, to asi těžko, ty tomu tak rozumíš!" vyjedu na něj, ale Tom je dotěrnej:"No já nevím, ale na kanoy jedu docela slušně a kayak je skoro to samí." "To asi těžko, ale když si to myslíš, nechám tě v tom!" uchichtnu se, blbeček, co si myslí, že mě zbalí jako všechny ty naivky? "Jak chceš, nebudu se s tebou hádat! A vůbec si mi ještě neřekla jak se jmenuješ?" "Tak to bys chtěl vědět. Proč já bych ti prosimtě měla říkat svý jméno hm? Já nejsem žádná vaše trapácká fan, už sem ti to řikala, takže to zabal ok?
"Hele Ket? Pojedeme teda už? Chci se vrátit tak do těch třech hodin." zeptá se mě Megi a tím Tomovi nahraje a mě docela nasere (i když to neudělala schválně) Nato řekne Tom:"Hmm...Ket je hezký jméno." a podává mi ruku, na kterou se jen kouknu a řeknu:"Tak hele (ehm) Tome, to je sice hezký, že se chceš seznamovat, ale já na tebe nemam náladu víme? A jen mimochodem, když už na mě musíš mluvit, říkej mi Katko, nebo Katrin a ne Ket! Tak mi říkaj jen kámoši." Tomovi skoro spadne čelist, tohle asi fakt nečekal, ale dál už neprudí. "Tak dělej Megi, pojď nastup." řeknu svojí kámošce když tlačím kayak na Labe. Tom se za náma ještě dívá, když pádlujeme po proudu dolů
jojo..=)
(Margaritka, 17. 7. 2006 15:36)